Máte plíseň na rajčatech, nebo vaše půda v květináči stále zůstává kyselá? I mě to štvalo — až jsem si všiml, že drobná sklenička jedlé sody v dílně mění pravidla. Čtěte dál teď hned, protože špatné dávkování může zahradu zkazit, ale správné použití ušetří práci i peníze v českém podnebí.
Co se děje pod povrchem — jednoduché vysvětlení
Jedlá soda (hydrogenuhličitan sodný) není zázrak, ale v malých množstvích ovlivňuje dvě věci, které zahradníka zajímají nejvíc:
- slabě zvyšuje pH (méně kyselá půda),
- tlumí některé plísně na listech a povrchu půdy.
V praxi to funguje trochu jako špetka sody do těsta — správné množství zlepší výsledek, přehnané množství zničí konzistenci.
Proč to funguje na plíseň
Když postříkáte listy jemným roztokem, mění se povrchové pH a sporám hub se hůř daří. Nejde o chemický útok, spíš o změnu místa, kde se plíseň snaží rozrůstat.

Kdy to používat (a kdy ne)
V Česku máme vlhčí léta a chladnější jara — ideální pro šíření padlí a plísní. Proto jsem v sezóně často sahal po sodě místo silných fungicidů.
- Použijte ji proti padlí na růžích, rajčatech a okurkách.
- Vyhněte se každodennímu dávkování do polí — dlouhodobě se hromadí sodík.
- Neřešte kyselou půdu u azalky nebo borůvky jedlou sodou — ty potřebuji kyselé prostředí.
Výhody, které jsem opravdu viděl
- rychlé zlepšení viditelné na listech do 5–7 dnů,
- nízké náklady — balíček v DM nebo Kauflandu stojí pár desítek korun,
- bezpečnější alternativa k syntetickým postřikům pro malou zahrádku nebo balkón.
Testujte půdu dřív, než sáhnete po čemkoli — měřič pH z OBI nebo Hornbachu vám ušetří trápení.
Jak to udělat: dva osvědčené postupy
Nejprve varování: nepřehánějte to. Soda není hnojivo. Používejte ji lokálně a s rozumem.
1) Rychlý postřik proti padlí (moje první záchrana rajčat)
- Potřebujete: 1 l vody, 1 čajová lžička jedlé sody (cca 5 g), 3–5 kapek tekutého mýdla (neaviváž) a 1 čajová lžička rostlinného oleje (volitelné).
- Postup: Rozmíchejte sodu ve vodě, přidejte mýdlo a olej. Nalejte do rozprašovače.
- Aplikace: Postřikujte ráno nebo večer, ne na slunce. Opakujte každých 7–10 dní, nebo po dešti.
- Úskalí: Pokud listy žloutnou, přestaňte — možná je dávka příliš vysoká.
2) Jemné upravení pH v květináčích
- Potřebujete: odměrka, květináč (10–20 l), jedlá soda.
- Postup: Při přesazování nasypte max. ½ čajové lžičky sody do každého 10 l substrátu a dobře promíchejte.
- Důvod: To stačí na drobnou korekci pH bez rizika solného stresu.
- Počkejte 2–3 týdny a zkontrolujte pH; pokud je stále nízké, raději použijte dolomitické vápno.
Než to zkusíte: bezpečnost a střídmost
Co jsem se naučil na vlastní kůži: jedlá soda je levná a pohodlná, ale není náhradou za správné hnojení a pH management.
- Sodík se hromadí — při častém používání se zhorší struktura půdy.
- Pro dlouhodobé zvyšování pH používejte vápno nebo dolomit; soda je jen krátkodobý zásah.
- Test pH každé 4–6 týdnů vám ušetří peníze i nervy.

Co koupit v Česku a kde
Jedlou sodu najdete v drogériích DM, Rossmann, v supermarketech jako Kaufland nebo Lidl a v menších zahradnictvích. Měřič pH se vyplatí koupit v Hornbachu, OBI nebo přes Alza.
Moje malý trik z praxe (life hack)
Když mám problém s plísní jen na jedné rostlině, postříkám nejprve jen pár listů testovací dávkou. Pokud reakce bude dobrá (žádné pálivé skvrny), postříkám celou rostlinu. Tím šetřím čas a nepřerušuji mikrobiální rovnováhu celé zahrady.
Metafora: jedno použití jedlé sody je jako špetka soli v polévce — může ji zachránit. Lžíce soli ale zkazí celý hrnec.
Byla to pro mě cesta pokus–omyl. Někdy jsem přestříkal a rostliny trpěly, jindy jsem zachránil sklizeň okurek po deštivém červnu. V praxi funguje, když se používá s rozumem.
Závěrem — zkuste to lokálně, měřte, a nechte půdu dýchat. A teď chci vědět: co jste zkoušeli vy v tomhle sezoně proti padlí nebo kyselé půdě? Podělte se v komentářích.
