Všimli jste si někdy, že po pondělním střihu růže začnou žloutnout nebo hnědnout? To není náhoda. První jarní řez může rozhodnout, jestli keře přežijí, nebo skončí s plísní.
Čtěte dál, protože teď na jaře právě přemýšlíte o tom, kdy vzít nůžky do ruky — a pár jednoduchých pravidel vám může ušetřit roční práci i pár tisíc Kč za nové sazenice.
Proč to zahradníci říkají: co se na pondělí pokazí
V praxi jsem si všiml, že mnoho lidí stříhá růže o víkendu (sobota/neděle) nebo hned v pondělí — protože mají čas. Zní logicky, ale tady je problém:
- Po mokrém víkendu zůstávají listy a stonky vlhké — čerstvé řezy jsou pak vstupní branou pro choroby.
- V pondělí je větší šance, že vaše nářadí bude znečištěné od předchozí práce (nevydezinfikované nůžky šíří infekci).
- Počasí v ČR často přechází z vlhkého víkendu do chladného týdne — mrazy nebo přeháňky brání hojení řezů.
- V zahradnictvích v Praze i na Moravě jsem slyšel stejnou radu: vyhněte se „pondělním“ řezům u citlivých odrůd.
Jak to funguje (přirovnání)
Řez je jako čerstvě nakrájený chleba — když ho necháte mokrý a vystavený hmyzu, rychle se zkazí. Největší riziko: houbové infekce vstupují přes čerstvé řezy.

Co dělám já — konkrétní změna rutiny
V mé praxi jsem přešel z pondělních střihů na cílené suché dny. Výsledek: méně černé skvrnitosti a silnější jarní výhony.
- Plánuji střih podle předpovědi — hledám 2–3 dny sucha a teploty stabilně nad 5 °C.
- Nůžky dezinfikuju po každém keři (70% líh nebo speciální sprej z Hornbach/OBI).
- Pořádně odstraňuju spadané listí a nemocné větvičky — nenechávám je u kořenů.
Praktický life hack — sterilizace za pár korun
Kupte si malou lahev 70% lihu (v lékárně ~50–100 Kč). Před prací setřete ostří nůžek do hadru namočeného v lihu a opakujte po každém porostu. Funguje lépe než jen voda. V čase deště nebo po práci s nemocnými růžemi raději použijte jednorázové rukavice.
Rychlý návod — jak a kdy stříhat růže krok za krokem
Tady je konkrétní postup, který si vyzkoušíte hned při první příznivé příležitosti (v ČR obvykle konec února–březen, podle oblasti):
- 1) Zkontrolujte předpověď počasí: vyberte suchý den bez mrazů.
- 2) Dezinfikujte nářadí (líh nebo sprej).
- 3) Odstraňte nejprve suché a nemocné větve — řežte do zdravého dřeva.
- 4) Řez provádějte v úhlu 45° nad venkovním pupenem, asi 5–7 mm nad ním.
- 5) Seberte a odvezte všechny odřezky (nekompostujte nemocné části).
- 6) Po skončení opět očistěte nůžky a uložte do sucha.
Tip pro rychlé hojení
Pokud očekáváte přeháňky následující den, odložte střih. Neřežte, když je mokro nebo když mají být noci pod nulou. Pomůže to řezům rychleji zatáhnout a sníží to riziko plísní.

Kdy stříhat podle českých regionů
V Praze a Středočeském kraji je jaro o něco teplejší – střih často v březnu. Na Moravě a v horských oblastech počkejte déle, někdy až do dubna, kdy skončí poslední mrazíky.
Nevíte-li jistě, zeptejte se ve svém místním zahradnictví (tamní prodavači v Brně nebo v menším zahradnictví u vás často vědí přesně, co v dané obci funguje).
Závěrem
Nevyhazujte pondělí z kalendáře jen proto, že se hodí — plánujte střihy na suché a teplé dny, sterilizujte nástroje a odstraňujte odpad správně. V praxi to znamená méně nemocí a silnější růže v létě.
Jaký den si vy rezervujete pro střih? Máte zkušenost, kdy pondělní řez rostlině ublížil nebo pomohl? Napište do komentářů — rád si přečtu vaše příběhy.
