Všiml jsi si, že se ti na záhonech najednou rozšířily hnědé skvrny a sklizeň zůstala poloprázdná? Pokud máš rajčata těsně vedle brambor, právě jsi objevil podezřelého viníka.
Přečti si to teď — malé úpravy letos zachrání úrodu a ušetří peníze za hnojiva a postřiky v Hornbachu nebo na místním trhu. V mé praxi tohle pravidlo zachránilo více sezón než jakákoli zázračná směs.
Proč to přestane fungovat: co mezi nimi létá a co hnije
Rajčata a brambory patří do jedné botanické rodiny — lilkovitých (Solanaceae). To není jen suché pojmenování, má to konkrétní následky.
- Sdílejí stejnou plíseň — Phytophthora infestans (plíseň bramborová) útočí jak na brambory, tak na rajčata; šíří se kapkami vody a větrem.
- Společní škůdci — mandelinka bramborová, klasické mšice a různá nematoda dokážou přejít z jedné rostliny na druhou.
- Viry a bakterie — některé virové infekce a bakteriální hniloby jsou přenosné přes nářadí nebo hmyz.
- Soutěž o živiny a vodu — brambory jsou „žrouti“ dusíku; rajčata budou v sousedství ztrácet růst a plodnost.
- Volné bramborové hlízy (= výhonky) přes zimu zaručují, že infekce přežije a příští rok znovu udeří.
Jak to vypadalo u mě
V jednom roce jsem dal rajčata a brambory vedle sebe z lenosti — výsledek? Opar hnědých skvrn na listech rajčat do týdne po prvním dešti. Do týdne už šla celá partie pryč.

Musel jsem vyhodit i část hlíz, koupit další sadbu a půdu dezinfikovat. To bolelo — jak finančně (náklady v korunách), tak emočně, protože zahrada je pro mě únik.
Znaky, že problém začíná — rychle zkontroluj záhon
- hnědé nebo černé skvrny na listech, které rychle rostou
- listy žloutnou a splaskávají od okrajů
- tmavé skvrny na stoncích u země
- bramborové hlízy s hnilobou nebo zmačkané
- mšice a mandelinky v počtu, který jsi dřív neměl
Praktický návod: co udělat teď (krok za krokem)
Víme problém — tady je konkrétní plán, který můžeš použít hned.

- Krok 1: Odděl záhony — pokud můžeš, přesad rajčata nebo brambory alespoň 5 metrů od sebe. Pokud nemáš prostor, dej je do protilehlých částí zahrady.
- Krok 2: Otoč plodiny — nedávej lilkovité plodiny na stejné místo alespoň 3 roky (ideálně 4).
- Krok 3: Odstraň nemocné rostliny — spálit nebo odvézt; nikdy nekompostovat choré části.
- Krok 4: Zlikviduj volné hlízy — po sklizni dobře prohlédni půdu a odstraň vše, co by mohlo přezimovat.
- Krok 5: Zajisti proudění vzduchu — nikdy netlač rajčata hned ke zemi nebo ke křovinám; stojan a správné vázání zlepší odpařování a sníží riziko plísně.
- Krok 6: Vyber odolné odrůdy — v českých zahradnictvích (Mountfield, místní Zahradnictví) najdeš odrůdy s lepší rezistencí proti plísni.
- Krok 7: Dezinfikuj nářadí — po kontaktu s nemocnou rostlinou omyj rýč a nůžky teplou vodou a mýdlem; pro jistotu přetři 70% alkoholem.
Rychlý lifehack — když je už pozdě a plocha je infikovaná
Chceš zachránit, co se dá? Udělej tohle během jednoho víkendu:
- Odstraň a zabal nemocné listy a rostliny do igelitu a odnes do kontejneru — nekombinuj je s bioodpadem.
- Vykopej povrchové hlízy a zkontroluj zdraví půdy — směs kompostu a kvalitního substrátu z Hornbachu pomůže až po vyčištění.
- Proti plísni zvaž měďnaté přípravky nebo biologické postřiky — řiď se pokyny na obalu a doporučeními v místním zahradnictví.
Prevence, která nezabere moc času ani peněz
- Pravidelná kontrola po dešti (10 minut týdně) — často stačí odhalit problém dřív, než se rozšíří.
- Místní zdroje: kupuj sazenice od ověřených českých pěstitelů, ne u neznámých prodejců na trzích.
- Přemýšlej o výsadbě doplňkových rostlin — mrkev, cibule nebo fazole mohou pomoci přirozeně snížit tlak škůdců.
By the way, prevence ušetří víc než jakýkoli postřik — pár metrů a zdravý rozum jsou levnější než nové sazenice a hnojiva za stovky korun.
Závěrem: pokud chceš mít bohaté rajčatové keře bez zklamání, nedělej z nich sousedy brambor. V zahradě je to jako posadit dva ex-partnery ke stejnému stolu — konflikt je téměř jistý.
Tvůj tah: sázel jsi někdy rajčata vedle brambor a co se stalo? Napiš v komentářích — tvoje zkušenost může zachránit něčí sezónu.
