Evropské zemědělství čelí největší zkoušce za poslední desítky let. Vyhrocené vlny veder, sucho i extrémní deště nebo záplavy začínají zásadně ohrožovat udržitelnost potravinových řetězců – a to nejen u nás, ale napříč celou Evropou i Británií. Největší ránu dostávají obiloviny, které tvoří základ našich potravin i krmiv pro zvířata.
Extrémy počasí: Sucho v Polabí, záplavy v Povltaví
Mimořádné počasí už neobchází žádný kraj. Východočeské Polabí sužuje dlouhodobé sucho, naopak na Jesenicku a v Povltaví v posledním roce farmáři zápasili s bleskovými záplavami. I podle statistik Ministerstva zemědělství se takové jevy v posledních desetiletích násobí.
Studie potvrzuje: Důsledky jsou vážnější, než jsme si mysleli
Vědci nedávno analyzovali výnosy v 28 evropských zemích i ve Velké Británii v letech 1961–2018 a porovnávali je s výskytem extrémů – chladu, povodní, sucha či veder. Výsledek je alarmující: vliv extrémního počasí na výnosy se za půl století zhruba ztrojnásobil. V šedesátých letech šlo o ztráty kolem 2,2 %, zatímco v 21. století už museli zemědělci spolknout propad 7,3 % ročně.
Rok 2018: 8% propad obilovin, zásadní problém pro chovatele
Nejtvrdší úder přišel před sedmi lety, kdy v roce 2018 kombinace rekordních veder a sucha srazila sklizeň obilnin v Evropě o 8 % oproti pětiletému průměru. V důsledku toho prudce vyskočily ceny krmných směsí – a to nejen na centrálně řízených trzích, ale i u menších regionálních producentů.
Co nás čeká dál? Proč je důležité jednat už teď
- Národní potravinová bezpečnost – Nedostatek vlastní úrody znamená vyšší závislost na dovozu, kterou ale ohrožují ceny a dostupnost zboží.
- Nejzranitelnější jsou menší farmy – Právě oni mají nejmenší rezervy a často pracují v oblastech nejvíce postižených extrémy počasí.
- Chudší regiony budou trpět nejvíc – Například kraj Vysočina nebo jih Itálie už dnes bojují s nedostatkem vody a výpadky sklizně.
Co může pomoci českým zemědělcům a všem nám?
- Modernizace zavlažovacích systémů – technologie už dorazily i do malých obcí jako Kardašova Řečice nebo Hodonín.
- Podpora odolných odrůd a regenerativního zemědělství – například nové pšenice vyšlechtěné v brněnských ústavech lépe zvládají sucho.
- Větší rozmanitost plodin – diverzifikace půdy znamená menší riziko katastrofy při jedné špatné sezóně.
Udržitelné zemědělství není jen aktivity pro „eko nadšence“ z měst nebo módní slogan z televizních debat. Jak potvrzuje posledních padesát let i zkušenosti lokálních farmářů, jde o otázku přežití a stability celé společnosti. Kdyby podobný trend pokračoval, budeme v dalších letech čelit nejen dražším potravinám, ale i většímu tlaku na dovoz a ohrožení pracovních míst v regionu.
Závěr: Každý může přispět – nejen zemědělci, ale i spotřebitelé
Přemýšlíte, co můžete udělat vy? Podporujte lokální producenty, nakupujte regionální potraviny, diskutujte o změnách klimatu na komunální úrovni. Malý krok pro jednoho může být velký krok pro celou zemi. Doba, kdy byla „klimatická krize“ pouze abstraktním pojmem z televize, už je dávno pryč – dnes formuje náš každodenní život, a právě proto se vyplatí zůstat ve střehu a jednat.