V roce 2025 je Turów stále tématem číslo jedna na česko-polském pohraničí. Přestože Evropský soud před lety nařídil okamžité zastavení těžby hnědého uhlí, polská strana pokračuje bez ohledu na rozhodnutí i vysoké pokuty. A právě to teď znovu rozvířilo vlnu nevole nejen v Libereckém kraji.
Tento dlouhotrvající spor se dotýká tisíců Čechů. Obyvatelé Frýdlantu, Chrastavy i vesničky Uhelná, která je od dolu doslova pár minut pěšky, žijí v obavách. Pokles spodních vod, hluk a prach se stávají součástí života daleko více, než by kdokoliv chtěl snášet.
Vleklý spor: Obyvatelé v první linii, stát v defenzivě
Uhelný důl Turów je předmětem sporů už několik let. Pro místní je to víc než politická záležitost – přicházejí o vodu, řeší zvýšenou prašnost i řev těžké techniky. Nejde o „nějaký vzdálený problém“: s rozšířením dolu se těžba přiblížila na vzdálenost cca 300 metrů k některým domům.
- Pokles hladiny podzemních vod – riziko pro studny a dostupnost pitné vody.
- Světelný smog – zejména v okolí skleníků Citronexu se obyvatelé roky potýkají s umělým osvětlením, které ruší noční klid.
- Hluk a prach – konstantní rušivý faktor, který kromě komfortu narušuje i zdraví lidí.
Evropská pravidla a polský postoj: Proč pokuty nezabírají?
Evropský soud loni na jaře zakázal polskému Turówu další těžbu a vyměřil trest – 500 000 eur denně (dnes již přes miliardu korun). Polsko však nejenže těžbu nezastavilo, ale pokuty neplatí. To podkopává důvěru v evropské instituce. Vzpomeňte na loňskou petici v Liberci a Hrádku nad Nisou nebo protestní akce kolem Trojmezí – nespokojenost „odspodu“ sílí.
Co navrhují zástupci kraje a ekologické organizace?
Krajský radní Václav Židek ve svém vystoupení v Bruselu mluvil jasně: samotná výše sankcí musí být vyšší, pokud mají mít smysl. A nejde jen o Liberecko – při rozhodování Soudního dvora Evropské unie jde o důvěryhodnost EU jako celku. Pokud rozhodnutí nejsou vymáhána, ztrácí právní rámec Evropu sílu i respekt.
„Žádáme o apel na Evropský soud ve smyslu zvýšení této sankce,“ píše radní Židek na svém Facebooku. „Jde o to, aby se základní právní principy v EU doopravdy dodržovaly.“
K výzvě se připojuje i Greenpeace. Nikol Krejčová připomíná, že samotné pokuty už překročily 900 milionů korun, ale dopad nula. „Doufáme, že Evropský parlament téma znovu otevře a navrhne účinnější cesty vymáhání. Důležitost případu Turów daleko přesahuje region – ohrožuje totiž základní hodnoty EU,“ dodává Krejčová.
Co může Česko a region opravdu změnit?
- Důsledné vymáhání práva – společná diplomatická akce české vlády a dalších států bloku.
- Vytrvalý tlak veřejnosti – petice a veřejné slyšení už několikrát změnily dynamiku sporu.
- Kvalitní monitoring – data o hluku, prachu a hladině vod teď sbírá např. Centrum pro životní prostředí TU Liberec.
Nejde jen o uhlí a vodu. Případ Turów je jasnou připomínkou, že ekologické problémy neznají hranice a že hlas regionu může být slyšet až v Bruselu.
Pokud jste z Libereckého kraje, znáte situaci z první ruky? Podělte se – otázka ochrany vody a prostředí je aktuálnější než kdy dřív, a tlak na řešení musí sílit i v roce 2025.