Vědci z Izraele přicházejí s inovativním přístupem, jak snížit emise metanu, a to přímo tam, kde vznikají – v trávicím traktu krav. Jejich práce na vylepšení mikrobiomu střev slibuje nejen nižší produkci skleníkových plynů, ale také zdravější dobytek a efektivnější produkci mléka i masa. Výsledky by se v budoucnosti mohly dotknout i českých farem – a to není zanedbatelná novinka.

Foto: Leon Ephraïm on Unsplash
Proč se vůbec zabývat metanem z krav?
Sotva který plyn vzbuzuje v posledních letech tolik diskusí jako právě metan. Tento skleníkový plyn je více než 25x účinnější než známé „zlé“ CO2 a aktuální odhady říkají, že až třetina jeho emisí pochází z živočišné produkce. S necelými 1,5 miliardy krav po celém světě jsou dojení a chov skotu zásadními hráči v emisní bilanci. Proto je nový izraelský vývoj technologicky i prakticky velmi zajímavý.
Tradiční recepty nestačí. Nová cesta bez snižování stád
Většina stávajících doporučení na snížení metanových emisí z živočišné výroby končí u restrikce stád nebo přechodu na rostlinnou stravu. Jenže kdokoliv navštívil českou farmu, nebo se zastavil v zemědělském družstvu v Polabí, ví, že snižovat počty krav není reálná varianta. Produkty z kravského mléka a masa zůstávají základem mnohých evropských jídelníčků a poptávka jen tak nezmizí.
Izraelští odborníci proto hledají cestu, jak optimalizovat střevní mikrobiom krav. Společnost NRS Impact ve spolupráci s Výzkumným ústavem Volcani a Ben Gurionovou univerzitou vyvíjí speciální krmivo, které zvyšuje efektivitu bachoru – největšího předžaludku u přežvýkavců. Výsledkem je nejen nižší produkce metanu, ale také lepší vstřebávání živin a potenciálně vyšší dojivost.
Zdravější krávy, méně antibiotik, vyšší výnosy
Podle Sama Salmana, ředitele americko-izraelské společnosti Impact NRS, stojí za efektivitou výroby metanu především mikrobiální prostředí v kravském zažívacím ústrojí. Když je mikrobiom v rovnováze, dokáží krávy trávit efektivněji, co se dostane na krmném žlabu – a metanu vzniká méně.
V současnosti je spousta nemocí u dojnic léčena antibiotiky. Jenže i zde čeká zemědělství výzva – odolnost bakterií roste a léčba přestává být spolehlivá, jak potvrzují i čeští veterináři. Nové řešení slibuje posílení přirozené imunity krav díky harmonizovanému mikrobiomu. Ve výsledku je potřeba méně léků, zvířata jsou méně stresovaná a farmáři šetří náklady.
Není bez zajímavosti, že jen do vývoje této technologie již izraelská firma nalila v přepočtu více než 1 miliardu korun. A vidina je jasná – robustnější dobytek, vyšší produkce a lepší ekologická stopa.
Změny bez masivního omezení počtu krav? Možné i v českých podmínkách
Myšlenka, že bychom měli radikálně omezit chov krav, se uplatní stěží. Česká gastronomie, od tvarohu po tradiční svíčkovou, potřebuje mléko i maso. Sami vědci připouštějí, že přechod na čistě rostlinnou stravu je běh na dlouhou trať a spotřebitelské preference nelze zlomit ze dne na den.
Pokud tedy technologie ze Středomoří dorazí během příštích let i do českých kravínů, může jít o příležitost, jak držet krok s přísnějšími evropskými normami a zároveň zvýšit konkurenceschopnost. Snížení emisí metanu nemusí znamenat konec tradičního zemědělství, ale jeho chytřejší, zdravější a šetrnější pokračování – což v roce 2025 už opravdu stojí za úvahu.
