Debata nad solárními parky v Česku je už roky tématem číslo jedna. Mnoho lidí je vnímá jako „požírače“ zemědělské půdy. Možná ale překvapí, že právě solární farmy mohou nečekaně podpořit přírodu. Nová britská studie totiž ukazuje: stačí pár změn ve správě a čmeláci tu najdou dokonalý domov.
Snímek: Čmelák opyluje květy poblíž solární elektrárny. Foto: Hollie Blaydes – British Ecological Society
Panely a louka? To je šance pro okolní krajinu
Bezesporu – v ČR i Británii pokrývají panely často kvalitní zemědělskou půdu. Tutéž kritiku slyšíte i u nás, když přijedete do okolí Mělníka nebo na jižní Moravu. Ale vědci z Lancasterské univerzity přišli s novým pohledem: pokud začne provozovatel solární farmy pod panely vysévat pestré druhy rozkvetlých květin, vzniknou útočiště, která dramaticky pomohou vymírajícímu hmyzu.
Čmeláci a další opylovači jsou ukázkovým příkladem, proč to má smysl. Jen pár drobných změn v managementu parku totiž vytvoří prostředí, kde se jim bude dařit. A benefit? Opylovací „služby“ budou fungovat v okruhu až jednoho kilometru kolem parku – což ocení hlavně místní farmáři, kteří čelí úbytku včel i čmeláků na polích a sadech.
Více květin pod panely = čtyřnásobek opylovačů
Studie, kterou prezentovali loni na prosincové konferenci Ecology Across Borders, jasně ukázala: pokud je pod panely mozaika druhů podobná lučnímu palouku, čmeláků tu žije až čtyřikrát víc než na typických „trávníkových“ farmách. Základem je nechat proudu slunce prostor i pro třeba mateřídoušku, zvonek nebo jetel. Vědci mluví o příležitosti proměnit stovky hektarů v cenné ostrůvky přírody.
- Tip pro vlastníky parku: Získejte inspiraci třeba od brněnské firmy Solární Louka, která vysévá směsi domácích rostlin a dokazuje, že energie a příroda mohou fungovat vedle sebe.
- Benefity: Podpora hmyzích populací, vyšší úrodnost okolních polí a pozitivní vlny mezi místními zemědělci.
Výzva: Dlouhodobá péče, která se vyplatí
Jedním z úskalí je v Česku i v zahraničí způsob správy: údržba bývá outsourcovaná a často dochází ke změnám majitelů. To může komplikovat péči o biodiverzitu parku, která potřebuje stabilní plán na několik let. Přitom právě dlouhodobá strategie by mohla přinést prostor nejen čmelákům, ale i dalšímu užitečnému hmyzu, který začínáme v krajině tolik postrádat.
Když tedy příště projdete okolo solárních panelů, zkuste už nepomyslet jen na ztracená pole. Technologie, které mění svět, teď mohou v Česku postupně změnit i tvář naší venkovské krajiny – především pokud dostanou šanci rozkvést doslova pod vlastními nohami.