Čínským vědcům se podařilo něco, co ještě před pár lety znělo jako sci-fi. V jejich novém fúzním reaktoru, přezdívaném „umělé slunce“, dokázali vytvořit teplotu, která je pětkrát vyšší než v jádru skutečného slunce. Tohle není jen laboratorní úspěch – tato technologie může v horizontu několika let doslova přepsat pravidla výroby a spotřeby energie nejen v Asii, ale i u nás v Evropě.
Slunce nad námi pohání život už miliardy let. Teď máme šanci podobnou reakci ovládnout na Zemi.
Foto: NASA on Unsplash
Rekord, který mění energetickou hru: 70 milionů stupňů
Podle zpráv čínské státní agentury Nová Čína překonal nový experiment hranici 70 milionů stupňů Celsia. Pro srovnání, jádro našeho slunce má „jen“ kolem 15 milionů stupňů. Vědci tento výkon udrželi výrazně déle než kdy dřív – a to je zásadní krok k praktickému využití jaderné fúze.
- Výsledná energie je čistá – při fúzi nevznikají skleníkové plyny ani dlouhodobý radioaktivní odpad.
- Palivem jsou většinou izotopy vodíku, kterých je na Zemi dostatek.
- Podobné reaktory by mohly v budoucnu pohánět celé městské čtvrti nebo i celé Prahu.
Co je tokamak a proč na něm svět staví své naděje
Možná jste už zaslechli pojem tokamak — jde o speciální typ fúzního reaktoru, který využívá silné magnetické pole k udržení extrémně horké plazmy. Právě v ní probíhají stejné reakce, jaké se odehrávají ve hvězdách.
Významnější posun v této oblasti přišel i díky spolupráci mezinárodních týmů, do kterých se zapojují i čeští vědci, například z Akademie věd či ÚJV Řež. V současnosti se připravuje i další generace tokamaků, a to nejen v Asii, ale i v Evropě – největším projektem je evropský ITER ve Francii.
Proč by to mělo zajímat právě vás?
- Fúzní energetika slibuje téměř neomezený zdroj elektřiny s minimem odpadů.
- Možnost konce závislosti na dovozu paliv, ať už z Ruska nebo Blízkého východu.
- Výrazně nižší uhlíková stopa – což oceníme všichni, kdo žijeme ve městech zatížených smogem.
Přestože cesta k první fungující fúzní elektrárně v ostrém provozu ještě není u konce, letošní čínský rekord nastavil laťku opravdu vysoko. V lokalitách, jako je pražský Černý Most nebo brněnské Bohunice, by už za 10–15 let mohla stát první česká demonstrační zařízení na podobné bázi. A to je skutečně myšlenka, která stojí za to sledovat.
Kam dál? Technologie, která může změnit svět
Pokud vás téma jaderné fúze zaujalo, sledujte iniciativy českých výzkumných center a projektů, jako jsou tokamak Compass nebo evropský ITER.
V roce 2025 už fúzní reaktory nejsou jen vizí daleké budoucnosti. Jsou to funkční prototypy, na které budou naši energetici a inženýři v nejbližších dekádách spoléhat. Jak se říká: „Energie budoucnosti už klepe na dveře.“
