Vysoké ceny energií zasáhly mnoho českých domácností napříč republikou – a právě teď je doba, kdy stát zvažuje, komu vlastně náleží pomoc. Podle neziskových organizací však aktuální návrhy stále myslí jen na úzkou skupinu lidí, přičemž mimořádně zranitelní jsou i ti, kteří se do statistik zatím nevejdou.

Energetická drahota není problém jen pro hendikepované
Možná jste si všimli, že účty za energii se staly hlavním bodem rozpočtových starostí seniorských domácností, samoživitelů nebo rodin s dětmi. Podobně jako v Brně či Ostravě, kde energetická chudoba letos opět překvapila svým rozsahem, i v regionech, jako je Ústecko nebo Liberecko, dávno nejde o okrajovou záležitost.
Mnoho těchto lidí má minimální nárůst příjmu – a pokud zároveň do života vstoupí nečekané výdaje, například kvůli inflaci, výsledkem je často tíživější situace než v předchozích letech. Právě tito lidé zcela logicky očekávají, že stát jejich pozici zohlední.
Kdo je vlastně „zranitelný zákazník“?
Chystaná změna v energetickém zákoně poprvé zavádí definici tzv. zranitelného zákazníka, což zní dobře – realita je ale složitější. Když se podíváme blíže, návrh se zabývá hlavně lidmi se zdravotním znevýhodněním, což jistě dává smysl, ale neřeší například domácnosti, které trápí nízké příjmy nebo jiné socioekonomické potíže.
- Senioři (například v Praze roste jejich podíl v tzv. energetické chudobě každý rok)
- Samoživitelé a samoživitelky – těm často chybí základní finanční rezerva
- Rodiny s více dětmi, které někdy přežívají „z měsíce na měsíc“
Podle odborníků by měl stát rozšířit okruh těch, kteří pomoc potřebují. V opačném případě mnoho lidí na energetickou krizi doplatí úplně zbytečně, a to někdy i dramatickým způsobem.
Co doporučují odborníci a neziskový sektor?
Platforma pro sociální bydlení dlouhodobě prosazuje, aby status zranitelného zákazníka zahrnoval také domácnosti zasažené chudobou a nízkými příjmy. Podle ředitelky Barbory Bírové je ideální alespoň zachytit až 85 % domácností, které energetická chudoba ohrožuje – v praxi jde téměř o půl milionu domácností, tedy přibližně desetinu všech domácností v zemi.
„Nesmíme zapomenout na žádné skupiny lidí ve složité životní situaci, kteří v současné energetické a bytové krizi potřebují pomoc od státu,“ zdůrazňuje Bírová. A má pravdu: zkušenosti, například i z realitních kanceláří v krajských městech, ukazují prudký nárůst poptávky po menších bytech kvůli drahým energiím a celkově nižší dostupnost kvalitního bydlení.
Legislativní skluz a co to pro nás znamená
Řada právníků (např. skupina Frank Bold) upozorňuje, že Česká republika v implementaci evropské úpravy legislativně zaspala. Pokud by se novela schválila už v minulém roce, tisíce domácností mohly být chráněné před skokovým nárůstem cen. Nutno dodat, že problematika není pouze papírová – na vlastní kůži ji pociťují především senioři a hendikepovaní, kteří i v běžném provozu často zápasí o každou korunu.
Co můžete dělat, pokud vás energetická chudoba zasahuje?
- Zajímejte se o aktuální programy a pomoc na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu nebo v místních poradenských centrech
- Využijte služeb neziskových organizací v regionech – například Nadace ČEZ nebo Armáda spásy pravidelně pomáhají ohroženým skupinám
- Sledujte novinky v legislativě – letos se čeká dílčí úprava definice „zranitelného zákazníka“, což se vás může přímo týkat
Důležité je nečekat, až se situace zlepší sama. Pokud cítíte, že vaše domácnost je ohrožená vysokými cenami energií, vyhledejte pomoc včas. A nezapomeňte o svých zkušenostech mluvit – sdílení reálných příběhů může pomoci dalším i přispět k tlaku na změnu zákona.
