Kompostování doma není žádná věda, ale může se to snadno zkomplikovat — smrady, mouchy, nebo hromada, která zamrzne přes zimu. Z vlastní zkušenosti: nejlevnější řešení nebývá vždy nejpohodlnější, ale dá se najít kompromis mezi cenou, místem a rychlostí výsledku. Níže vám popíšu tři osvědčené metody, které zvládnete bez velké investice, včetně konkrétních tipů, kde ušetřit.
1) Venku – kompostní hromada / bedna z palet (nejlevnější venkovní řešení)
Co to je: jednoduchá hromada nebo ohrádka z palet či prken, umístěná na zahradě nebo u chalupy. Materiál často seženete zdarma nebo za pár korun.
- Výhody: téměř nulová pořizovací cena, jednoduché na údržbu, velká kapacita.
- Nevýhody: pomalejší rozklad, citlivé na vlhkost a zimu, vyžaduje místo a občas překopání.
Jak ušetřit: hledejte palety na Facebook Marketplace, v místním supermarketu (přesun), nebo v menších dílnách. Stačí 3–4 palety složené do čtverce, případně doplnit menšími prkny. Pokud chcete větší komfort, můžete koupit plastový sud v bazaru za 200–500 Kč.
Tipy pro úspěch: vrstvěte „zelené“ (zbytky kuchyně, posekaná tráva) a „hnědé“ (listí, noviny) materiály, přidávejte vodu v suchu a občas promíchejte vidlemi. Kompost bude hotový za 6–12 měsíců.
2) Vermikompostér — žížaly do bytu (nejlevnější pro bytové podmínky)
Co to je: uzavřený box s červenými žížalami (Eisenia fetida), které rychle rozkládají kuchyňské odpady. Přibližně za půl roku získáte hotový humus a tekuté „žížalí čaje“ pro rostliny.
- Výhody: funguje uvnitř, bez zápachu při správném provozu, rychlejší než venkovní hromada.
- Nevýhody: počáteční nákup žížal a boxu, citlivost na přelití a teploty.
Jak ušetřit: použijte dvě stohovatelné plastové krabice z bazaru nebo od IKEA, vyvrtejte díry, kupte malou sadu žížal (často 300–600 Kč) nebo se připojte k místní kompostovací komunitě, kde lidé žížaly rozdávají. Boxy můžete vyrobit i z nepotřebné nábytkové skříňky.
Provoz: krájejte zbytky na malé kousky, nikdy nedávejte hodně masa nebo koření. Udržujte vlhkost jako vyždímaný houbičku; přebytečnou tekutinu sbírejte jako kvalitní hnojivo. Žížaly zvládnou až polovinu své hmotnosti denně, což je dobrý „wow“ fakt.
3) Bokashi — fermentace pro rychlé zpracování zbytků
Co to je: japonská metoda založená na fermentaci s pomocí „Bokashi“ vloček (EM bakterie). Potraviny fermentují v uzavřeném kbelíku bez zápachu a výsledkem je předkompost, který se zahrabe do půdy nebo přimíchá do venkovního kompostu.
- Výhody: pracuje i s masem, mléčnými produkty a chlebem; velmi kompaktní; rychlé — 2–3 týdny.
- Nevýhody: musíte kupovat nebo připravit bokashi vločky; po fermentaci je potřeba materiál zakopat nebo přidat do kompostu.
Jak ušetřit: pořiďte si jednoduchý bokashi kbelík v obchodě nebo z druhé ruky (500–900 Kč) a kupujte vločky ve větším balení nebo je sdílejte s okolím. Pokud máte zahradu, nebudete potřebovat další zařízení — fermentovaný obsah stačí zakopat do půdy.
Praktická rada: při použití bokashi dbejte na správné lisování a odvodnění. To minimalizuje zápach a roztoče. Kombinace bokashi a venkovního kompostu je skvělá: bokashi zrychlí rozklad i těžších zbytků.
Jak vybrat nejlevnější variantu pro vás
Zeptejte se sami sebe: máte zahradu nebo jen balkon? Chcete rychlé řešení nebo „nastavit a zapomenout“? Pokud máte místo, nejnižší náklady budou s paletovou hromadou. Pokud bydlíte v bytě, vermikompostér nebo bokashi jsou smysluplné investice, které se rychle vrátí snížením odpadu.
Osobně mám u chaty palety a v kuchyni malý vermikompostér — kombinace funguje skvěle a náklady byly minimální. Zkuste začít malým krokem: sežeňte jednu paletu nebo jeden starý sud a sledujte, jak rychle se domácí odpad promění v cennou zeminou.
Máte zkušenost s některou z metod? Napište v komentářích, co se osvědčilo u vás, nebo jaké triky používáte, aby to stálo co nejmíň peněz.
