Myšlenka, že každá wattina elektřiny v roce 2050 pochází z obnovitelných zdrojů, zní ambiciózně — a přesně tento cíl stojí před světem díky návrhu Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA). Ale jak blízko jsme této vizi opravdu? A co všechno bude potřeba?
Obnovitelné zdroje: globální trend i tlak
Posledních deset let znamenalo zásadní obrat: podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny narostl globálně z 18 na 31 %, což už je vidět i na trzích typu ČEZ nebo E.ON. Technologické inovace, levnější komponenty a sílící požadavky veřejnosti a politiků na snižování emisí hnaly změnu dopředu. Evropské státy—včetně Česka—sází na energetickou nezávislost a nebývalou snahu o dekarbonizaci.
Scénáře IRENA: Jak by to mohlo fungovat?
IRENA připravila několik cest, včetně těch optimistických i realističtějších. Většina z nich počítá s tím, že poptávka poroste, ale zároveň technologie (zejména v ukládání a distribuci energie) zvládnou tempo držet a předčit.
- Slunce & vítr v hlavní roli: Solární panely a větrníky mají tvořit páteř nového energetického mixu. K tomu se přidávají vodní elektrárny, geotermální zdroje a chytré bateriové systémy.
- Rychlá elektrifikace: Elektrické auto, domov vytápěný tepelným čerpadlem, průmysl závislý na zelené elektřině. To je představa „čisté“ budoucnosti, kde fosilní paliva mizí z hry a klíčem je robustní síť zvládající výkyvy výroby.
Infografika: I když v Česku roste zájem o obnovitelné zdroje raketově, pořád tvoří spíš malý zlomek v energetickém mixu.
Výzvy, které mohou překvapit i optimisty
- Proměnlivost výroby: Slunce nesvítí nonstop, vítr nefouká každý den—fungovat s tímto rytmem je pro provozovatele sítí skutečně náročné. I u nás se teprve testují větší bateriové úložiště, jako mají třeba v Tušimicích nebo v areálech velkých firem.
- Infrastruktura a obří investice: Nové větrné parky i stovky kilometrů kabelů — to vše bude stát stovky miliard korun. Připravit síť, která zvládne nápor obnovitelných zdrojů, je výzva pro politiky i energetiky, což už teď cítí například Pražská energetika při plánování moderních rozvodů.
- Politika a společnosti: Nejde jen o stavbu elektráren. Překopat způsob, jakým prodáváme, spotřebováváme i šetříme energii, chce spolupráci státu, firem i domácností. Současné debaty okolo povolování solárních elektráren na českých polích to jen potvrzují.
Je 100 % do roku 2050 reálné — nebo utopie?
Technologicky už toho zvládáme opravdu hodně — od masivních větrných parků v severním Německu po chytré sítě v Brně. Ceny obnovitelných technologií klesají a zájem o investice roste, což hraje ve prospěch zelené změny.
Otázkou zůstává, jak rychle zvládneme vybudovat potřebnou infrastrukturu a přeorganizovat celý systém, ve kterém žijeme. Jak ukazují zkušenosti z Německa či Dánska, nestačí jen nové technologie: zásadní roli má i vůle politiků a ochota veřejnosti ke změně.
Co je potřeba sledovat v příštích letech?
- Nové možnosti skladování energie — už teď čeští vývojáři testují baterie z tuzemských materiálů a zakládá se oblastní komunitní energetika.
- Vývoj cen — trh s elektřinou v ČR je stále pod vlivem starých fosilních zdrojů, ale trendy ukazují na další pokles cen solárních panelů a větrných turbín.
- Spolupráce veřejného a soukromého sektoru — kterému se lépe daří v městech s progresivním vedením typu Praha nebo Brno, kde vznikají pilotní projekty zelených čtvrtí.
Co si odnést?
Do roku 2050 je ještě kus cesty. Ale trendy ukazují, že pokud bude chuť investovat a měnit staré pořádky (a na to Česko rozhodně má), můžeme být o dost blíž ke 100% zelené energii, než si dnes řada lidí myslí. Cesta to nebude jednoduchá, ale změny a inovace už jsou vidět téměř v každé domácnosti nebo firmě.
